Vedoucí fyzioterapeut 

NZZ FYZIOTERAPIE RUKAVIČKA

- - - - - - - - -

Od roku 2005 /při studiu VŠ/ se věnuji profesionálním sportovcům všech odvětví.

V té době přišlo několik profi hokejistů přes známé a nebyl čas řešit kdo je kdo!

Nepovažuji se ze člověka, který něco umí, ale v té době jsem neuměl vůbec nic- já se spoléhal na intuici rukou, kterou jsem tak nějak vždy měl a svou zvídavost o anatomii a tělo jako osový orgán.

 Hokejisté byli spokojeni, stálo to v té době 250 Kč doma v pokoji pro hosty a chodili další a další, pak jejich přátele jiní sportovci- fotbal, atletika, jejich rodina a vznikla první klientela.

Ve volném čase jsem pracoval, pracoval a pak pracoval no a přišla šance učit se na Klinice MONÁDA, kde mne tehda zmínila moje máma a doporučila.

To mi totálně změnilo myšlení- byl jsem motivován a snažil se dostat z ambulantního pracoviště přímo do kliniky pod ruku Dr. Kareřiny Kračmarové- nasazení maximální vedle tak skvělých fyzio na klinice přineslo své- nabídka do Sparty, spolupráce s Nike, zahraniční angažmá, plzeňská Viktorka, reprezentace atd.- jsem za to MONÁDĚ vděčný a celkově za tolik příležitostí pracovat v oboru.

Fyzioterapii beru jako úžasné řemeslo, které vyžaduje neustálé sebevzdělávání, odborné smýšlení, precizní provedení, poctivý a pracovitý přístup!

Svou práci beru jako poslání, pacienta vždy jako komplexní souhru lidského bytí- ne jen anatomický útvar, v terapeutické intervenci vždy volím celostní a lidský přístup.

Aplikuji nejraději tradiční styl manuální medicíny okořeněný moderními prvky sportovní medicíny a je pro mne stěžejní respektování evidence based practice.

Patřím mezi milovníky mnoha úžasných terapeutických konceptů, ze kterých si při terapii rád vybírám či koncepty pojím- to proto, abych mohl pacienta zacílit v léčbě efektivněji, přesněji a mnohem šetrněji, než jsem tomu neobratně činil dříve.

Jsem přesvědčen, že je nešťastné léčit pacienta a NEpohlížet na něho celostně- jen exaktně dle ortodoxních metodik- lidské tělo je neskutečné a důmyslné!

Proto pátrejme, naslouchejme, nechme hovořit, nepodsouvejme vlastní teze a zamýšlejme se, co se pacientovi skutečně děje- proto se snažím vnímat mnoho detailů- pacient je nositel DNA pravdy jeho problémů, umí je i prozradit a to je krásné!